ZŠ Dukelská Strakonice
IX.M
„Acobado 6, už se zase vypínáš při hodině!“ Křičela roboučitelka Femira. „Vždyť můj dětský robotický život začal teprve před 30 dny. Musím si odpočinout“, vzpírala se žákyně. „Tak se podíváme, co v té kovové hlavince skrýváš. Pojď, vyzkouším tě.“ Acobada 6 vstala a šla k tabuli. Vrhla poslední pohled do třídy plné nejnovějších technických lidí. Za nejlepšího se považoval Denios 01 vyroben roku 4387.
První otázka: „Jak začala první světová válka?“ Po chvilce ticha zazněla odpověď: „Sudety bývalé Československé republiky, dnešní Europe wordl se připojily k Německu. V současnosti drží už 324 let při sobě, jako matka s dcerou…“ „Stop, stop, stop. Ty mluvíš o druhé světové válce a navíc trochu špatně. Já ti to povím. Ve třetí se Evropská unie a Americká svoboda pohádaly roku 2499 kvůli Atlanskému oceánu. Obě samozřejmě chtěly bohaté naleziště ropy. Místo toho, aby vymyslely, jak ji nepotřebovat. Například my na vše používáme vodík. Bohužel se spustil konflikt. Válčilo se 21 let a padlo 354 milionů lidí. Více obětí si vyžádala jen pátá světová válka zvaná Zbytečná. Ne, že by nebyly všechny války bezpředmětné, ale tuto zavinilo pouhé nedorozumění.“vysvětlila roboučitelka a ptala se dál: „Víš, jak se žilo před třetí světovou válkou?“ „Jasně, nic lehčího neexistuje!“ vyhrkla Acobada 6 a pokračovala: „V roce 2459, tedy 40 let před začátkem vše poukazovalo na střetnutí. I přesto se učinily významné objevy. Za nejdůležitější vynález se považuje aircar. Připomínal tehdejší auto, které navíc létalo. Každý řidič dostal po autoškole přidělenou výšku, kde se mohl pohybovat. Teď používáme k dopravě jen barding. Jednoduše se vstoupí do přístroje a octnete se dle přání na jakémkoli místě zatím prozkoumaného vesmíru. Poprvé sestavili našeho prapředka. První lidský robot se jmenoval Agamenmón podle objevitelova psa. Zastával jen domácí práce, naši majitelé by řekli žena v domácnosti. Naše generace už samostatně myslí. Zastupujeme politiky, uklízečky, právníky, zdravotníky i vynálezce.“ „Dobře“, řekla vyučující a na pamětní disk Acobady 6 zapsala 5. Žákyně plouživým krokem odešla do své lavice. Po dosednutí pípání oznámilo přestávku. Ničeho si nevšimla a pokračovala v počítání průměru, aby ji majitelé nedali do šrotu. Ze stupnice obsahující deset stupňů dostala již 1, 9, 4, 4, 5. Naštěstí se vešla pod 5.
„Z úči si nic nedělej! Vypadá jak strážce hrobky, vždyť první kus se vyrobil před 50 lety,“ prohlásil Denios 01. „Pravda pravdoucí,“ odpověděla pobaveně. „Pojď, zeměpis se dá vydržet a pak padla,“ konstatoval. Acobada 6 a Denios 01 se odešli poprat s další hodinou.